Atmosféra byla nepopsatelná, stejně jako fanoušci

Atmosféra byla nepopsatelná, stejně jako fanoušci

S odstupem několika dní jsme se s hlavním trenérem našich Vlčat vrátili k národnímu finále Mixů. Jak si turnaj užili trenéři, co je nejvíce potěšílo a co se také v průběhu turnaje odehrálo mimo palubovku si můžete přečíst v rozhovoru s Tomášem Roseckým...

Před několika dny skončilo ve Žďáře NF U11 Mix, kterého se účastnil i vámi vedený tým Vlčat. Jaký to byl podle vás turnaj?

odpověď: Turnaj NF je vždy něco speciálního. Pro nás pro všechny to byla první velká zkušenost s takto velkým turnajem a moc si vážíme toho, že díky zájmu klubu o pořadatelství jsme mohli být jeho součástí. Turnaj jsme brali především jako poděkování a odměnu vlčatům za celoroční snahu v tréninku a zároveň jako možnost porovnat své basketbalové dovednosti s týmy, s kterými se běžně nepotkáváme.  Díky partě žďárských baskeťáků byl turnaj perfektně připraven a organizován a my jsme se tak mohli plně soustředit pouze na dění kolem vlčat. Tím mám na mysli jak dění na hřišti tak i mimo něj.  Tímto bychom chtěli znovu všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci turnaje moc poděkovat. Jen a jen díky vám jsme si mohli společně s vlčaty turnaj báječně užít. Byli jste skvělí!

S jakými očekávání jste do turnaje vstupovali a jak byla tyto očekávání naplněna???

odpověď: Hlavním naším cílem bylo, aby se do hry zapojilo všech 21 nominovaných vlčat a minimálně aspoň v jednom utkání nastoupil každý hráč. To se nám podařilo. Dokonce se všechna vlčata, i když zvláště ta mladší nedostávala tolik prostoru na hřišti, představila ve dvou utkáních. Důležité pro nás bylo, aby se vlčata hrou bavila, aby byla odvážná a nebála se na hřišti předvést nabyté dovednosti a aby získala co nejvíce nových zkušeností. V tomto směru byla tedy naše očekávání zcela naplněna. Bylo fajn vidět vlčata, i když třeba zrovna nehrála, jak jsou součástí vlčí smečky a turnaj si společně užívají.

Utkání našich Vlčat probíhala v úžasné atmosféře, kterou vždy vytvářeli fanoušci obou týmů, jak jste si toto užili? a jak se s touto novou zkušeností srovnali kluci a holky??

odpověď: Atmosféra během utkání vlčat byla nepopsatelná. Fanoušci byli doslova naším hnacím motorem a šestým hráčem na hřišti. Neustále nás povzbuzovali a to i v momentech, kdy jsme prohrávali nebo se nám zrovna příliš nedařilo. S jakou energií a nadšením nás hnali vpřed bylo naprosto fantastické a patří jim za to obrovské poděkování. Hrát před takto bouřlivou atmosférou bylo pro vlčata něco úplně nového a nezbývá než před nimismeknout. Zvládla to bezvadně a jsem přesvědčen, že si atmosféru během utkání velmi užívala.

Vybavíte si něco, co vás v průběh NF vyloženě překvapilo či zaskočilo?? 

odpověď: Překvapily nás zejména rozdíly v biologickém věku dětí.  Pro vlčata nebylo mnohdy vůbec jednoduché rovnat se s o hlavu vyššími a těžšími soupeři, ale díky velkému zápalu a bojovnosti to zvládla na jedničku. Velkým a milým překvapením pro nás byly žďárské vlčice, které podle nás patřily k nejlepším děvčatům na turnaji. To, s jakým nasazením, bojovností a odvahou vstupovaly do utkání bylo naprosto úžasné a troufneme si tvrdit, že se hráčkám a hráčům soupeře nejen že vyrovnaly, ale dokonce je i přehrávaly.  

Vlčata obsadila celkově 5. místo.... úspěch, neúspěch ....

odpověď: Jednoznačně úspěch. Kdyby nám před turnajem někdo řekl, že obsadíme v celorepublikovém finále konečné 5. místo s kladnou bilancí tří výher a dvou porážek, bereme to všemi deseti. Pro nás ale umístění v turnaji není až tak důležité. Jsme hlavně nadšeni z toho, jakým způsobem se vlčata na hřišti prezentovala. Jak se navzájem motivovala, povzbuzovala a jak jako tým táhla za jeden provaz, bylo neskutečné. Naším hlavním mottem před turnajem byla odvaha a bojovnost. Za velký úspěch tedy bereme hlavně to, že se vlčata nebála. Nebála se střílet, driblovat, přihrávat, zkoušela nové věci, hrála odvážně a neustále ohrožovala soupeřův koš. A v bojovnosti by myslím mohla jít příkladem.

Pro Vás jako tým, vynecháme-li přípravu před turnajem, to byly tři velmi náročné dny. V jejich průběhu se určitě odehrálo spoustu malých a zajímavých příběhů. Napadnou vás nějaké z těchto malých příběhů, které divák z tribuny nemůže vidět......

odpověď:  Zajímavých příběhů a momentů bylo samozřejmě nespočet. Tak třeba před utkáním proti Podolí, kdy jsme již měli vyplněnou a odevzdanou soupisku a vlčata se na malém hřišti rozcvičovala(tedy spíše dělala blbiny ????) za námi najednou začala chodit. Já nemůžu hrát, narazil jsem si koleno a nemůžu běhat. Já taky nemůžu hrát, vypíchl jsem si oko a nic nevidím. A když jsme pak viděli přibíhající vlče s krvácejícím nosem, šli jsme do kolen ????.  Skvěle jsme si užili společný oběd v restauraci, kdy jedna z vlčic k obědu snědla snad 8 okurek ???? . Velmi silný moment pak přišel při závěrečném ceremoniálu, kdy nám tak nějak teprve došlo, kam až jsme doposud s vlčaty dokráčeli a jak jsme na ně pyšní a hrdí. Myslím, že v nás všech zůstane spoustu skvělých momentů a zážitků, na které budeme dlouho a rádi vzpomínat.

díky za rozhovor a gratuluje ke skvělým výkonům mladých Vlků v průběhu turnaje....